Můj příběh

Jmenuji se Monika. Jsem máma Štěpána a Anji. Taky jsem jogínka, co se před 15 lety poprvé postavila na podložku a 12 let jógu učím. V Havířově jsem založila studio YoGaia. Společně s kamarádkou a kolegyní Katkou Stasikovou jsme tady taky několikrát zorganizovaly jógový festival In2Hearts. Kromě toho taky ráda jím, cestuju a zahradničím. A nejraději to všechno dělám se svým mužem. Kafe piju jen občas, protože jsem po něm roztěkaná. Ale když si ho dám, tak si ho užiju. 

A teď se otevřu trochu víc. Protože věřím v sílu příběhů. 

Když mi bylo 18 let, našla jsem si jógu jako nástroj k sebepřijetí a vytvoření si pozitivního vztahu ke svému tělu. Filozofie jógy se mi otevírala po vrstvách společně s životními událostmi. Cesta k sobě byla a stále je velmi pozvolná a s pokorou ji následuji. Než jsem se na ni vydala, měla jsem velké váhové výkyvy a s každým přišla i vlna sebenenávisti kvůli slabé vůli a nefunkčním hranicím. Nevědomě jsem přitahovala lidi, kteří mi ukazovali, že nejsem dost dobrá – protože jsem se tak sama cítila. Tím více jsem vyžadovala pozornost a přijetí, takže pro mě bylo těžké mít funkční vztahy. Nedokázala jsem říkat ne, obzvlášť lidem, kteří na mě byli milí. V takovém duchu se neslo i mé první manželství uzavřené velmi brzy a které bylo založené na nefunkční sebehodnotě, tím pádem se úměrně k době, kterou jsem šla cestou jógy, prohlubovala partnerská propast. Krizi mi zrcadlil nejen vztah ale i tělo. Došla jsem do fáze, kdy jsem propadala panickým atakám a úzkostem, propadla jsem depresi a ztrácela smysl života, přesto, že se mi narodily dvě milované děti a na pohled bylo vše v pořádku. Neustále jsem ale o sobě pochybovala, měla jsem na sebe extrémní nároky a ty mi bránily prožívat život v lehkosti.

Musela jít hlouběji, kde už to tak líbivé nebylo. Bylo tam spousta strachů, bolesti a představ, jak by život nebo já měla vypadat. Nechala jsem v sobě zemřít nefunkční identitu - ženu, se kterou jsem se ztotožnila, protože jsem si myslela, že taková musím být, abych byla přijímaná sebou i ostatními. 

Jako bych už ve svých očích neselhala dost tím, že mám deprese, přišel ještě rozvod. Mohla jsem vinit sebe, partnera, život, litovat se a opět se cyklit do pocitu "nejsem dost dobrá", "můj život stojí za nic", nebo přijmout tuto cestu jako výzvu, zkušenost a něco z ní vytvořit. Stabilní oporu. Tak tvořím a v proudu života, v sobě nalézám mír, otevírám srdce a jsem na té cestě s vámi.

Vím, že stačí být a že mohu přijímat i odmítat. Dokážu dávat ne proto, abych se dočkala přijetí, ale protože na to mám energii, o kterou pečuji. Věřím přítomnému okamžiku a svým pocitům. Svému tělu, že se chce uzdravit, když se vychýlím z rovnováhy. Využívám nástroje, které znám, k tomu, abych se vracela z hlavy do srdce. A naplňuje mě otevírat je ostatním. Přeji si, ať jsou všechny bytosti šťastné a svobodné a kéž tomu mohu tím, co dělám, pomoci. 

Vzdělání

Certifikovaný kurz Instruktor jógy
Český svaz jógy, 2014 
Yin jóga
Angela Jervis Read, 2018 
Roční studium Jógové terapie v Praze, 2023
Kraniosakrální jóga, 2025